Poprvé uveřejneno 19.1.2005 na nyx.cz v klubu "Kulinářská etymologie"
Kořen
má kořen v indoevropském kořenu "ker-" s významem "ohýbat (se); kroutit
(se); větvit (se); výhonek". Slovo je přítomné ve všech slovanských
jazycích jako koren, koreň apod.
Příbuzná slova: kořenný, kořenový, kořenatý, kořenáč, kořenář(ka); koření, ,
(vy-)kořenit, vzdálenéjšími příbuznými jsou i slova keř, křoví, zákeřný.
Koření
původně se tak říkalo sušeným mletým kořenům
Příbuzná slova:
okořenit
Oddenek
něco "od dna", přitom "dno" mělo původní význam "to, co je na zemi, základ, základna".
Bulva
do češtiny převzal J. Jungmann z polského "bulwa", do polštiny se slovo
dostalo patrně z latiny (bulvus = cibule, hlíza) nebo ze
staroslovanského slova "buľavý" s významem tlustý, nafouklý, vypouklý,
vydutý.
Hlíza
ve slovanských jazycích známa jako hľuza, gliza, glíza, glíža, gljúza,
hláza, vždy ve významu nádor, struma, hrudka, vřed, něco, co se
nadouvá. Příbuzné je řecké slovo ganglíon (= vřed, nádor); z toho lat.
"ganglium". Vše pochází z indoevropského kořene "gel-", které
označovalo chumel, kouli apod.
Mrkev
z indoevropského kořene "mrk-/brk-" s významem "kořen", ve slovanských
jazycích jako morkóv, marchew, mŕkva, v germánských jazycích se
projevuje jako kmen "mor-" (např. něm. Möhre).
Příbuzná slova: mrkvový, mrkvovitý, mrkváče, brukev
Celer
z řeckého sélinon (= celer) --> lat. selinon, silium --> italsky
selano --> severoitalsky selleri --> něm. Sellerie (čti zelerí);
Zeller (čti celer) --> celer
Petržel
z řeckého petrosélinon (pétros = kámen, skála a sélion = celer, tedy
skalní celer) --> lat. petrosilium --> staroněm. petersil -->
petržel
Pastiňák
z lat. "pastinare" (= kopat, rýt) --> pastinum (= rycí vidle se
dvěma hroty) --> pastinaca (= rozdvojený kořen podobný rycím vidlím)
Tuřín
Vdycky jsem si myslel, že má název podle toho, že se jako méně kvalitní
řepa dává ke skrmení kravám (turům); ale slovníky uvádějí původ z něm.
Dorsche nebo Torsche (Dorsch = treska, tor = branka, vrata nebo také
blázen); tak nevím.
Mandragora
(snad) persky merdum gijá (člověk-rostlina) --> řecké madragorás
--> lat. madragoras. podobný význam má prý i čínské slovo "žeň-šen".
Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se
nejen ve slovanských jazycích (rzepa, répa); ale i v baltských
jazycích (rópe); němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapa);
řečtině (rhápys, rháfys).
Příbuzná slova: řepařský, řepný, řepka. Naproti tomu není příbuznost s "řepíkem".
Ředkev
z lat. "radix" (= kořen) --> stará něm. "retih" a sasština "redik" --> ředkev
Příbuzná slova: ředkvička, radikální
Brambor
brambory k nám přišly za třicetileté války z Branibor (Brandenburg) a
původně se jim také říkalo "branibory nebo brantbory". To se dodnes
udrželo např. v rumunštině (brandraburca). Erteple (Erdapfel - zemní
jablko, což je překlad franc. "pomme de terre"); krumple (Grundbirne -
zemní hrušky); zemáky (zemní plody).
Anglické "potato" je převzato z "batátů", tedy původního amerického
domorodého názvu. Také v angličtině mají brambory řadu vedlejších názvů
(bastard, virginia, tater, murphy, eatrh-apple, yam).
Příbuzná slova: brambůrky, bramborák, bramboračka, brambořiště, bramborář, brambořík.
Reveň / Rebarbora
sice není kořenová zelenina, ale protože nevím, kam s ní, tak jí přidám sem.
Z perštiny (rawend) --> do turečtiny (rävänd) --> do ruštiny
(revén); odkud ji do češtiny převzal tvůrce českého doborného
názvosloví Presl.
Druhý název, rebarbora, pochází z latiny (rhabarbarum) a řečtiny (rha
bárbaron); kde to znamenalo něco jako (od Volhy ze země barbarů - Rha
byl tehdejší název řeky Volhy, ale mohlo také jít o již výše uvedené
řecké slovo "rawend").
© This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. - Langweil.info «» Prago.info